SVOBODA V PRÁCI

Tomáš Hajzler

Tomáš Hajzler je podnikatel, řečník, spisovatel a hlavně aktivní tatínek dvou dcer, který bojuje za svobodnější a zodpovědnější podnikání.

Prošel si klasickou prací v korporátu, několika vlastními podniky – od farmaření přes cestovku až po poslední projekt Slušná firma. Zároveň se zajímá o problematiku vztahů a leadership.

V neposlední řadě je Tomáš i autor několika knih. Poslední z nich se jmenuje Peníze, nebo život? Právě problematikou dnešní “přepracovanosti v systému” jsme se zabývali v dalším rozhovoru na Proti Proudu. Nemohli jsme ale vynechat ani téma výchovy dnešních dětí v silné dospěláky, neboť Tomáš rozhodně ve výchově nejde s mainstreamem.

V tomto rozhovoru zjistíte například:

  • co se skrývá a za společným projektem se sousedy s názvem KPZ
  • proč se Tomáš začal věnovat myšlenkám na svobodné a zodpovědnější podnikání
  • kolik dospělých je potřeba na výchovu 1 šťastného dítěte
  • proč Tomáš uznává výchovu v rozšířených rodinách
  • o čem je knížka Peníze, nebo život?
  • můžou být všichni šťastní ve svých zaměstnáních
  • proč už by Tomáš nešel znovu studovat VŠ ani pracovat do korporátu
  • co si Tomáš myslím o chytrých telefonech a jaký sám používá

“Abys vychoval zdravý a šťastný dítě, potřebuješ minimálně 3 dospělý.”

Souhrn rozhovoru

“Svobodnější práce. Zodpovědnější podnikání.”

Toto jsou dvě hesla, za kterými si Tomáš stojí. Sám vystudoval několik vysokých škol, poté pracoval v korporátu, aby si uvědomil, jak moc se mrhá lidskou pracovní silou, jak moc lidí dělá práci, která je ve skutečnosti vůbec nebaví. “Žijeme v systému, kde lidé prodávají svůj čas za peníze, za které pak žijí. Tedy si musíme na náš život nejprve vydělat. Akorát se nám to zvrtlo. Dnes pracujeme nějak moc, dokonce nejvíc v celých lidských dějinách. Práci si díky technologiím nosíme i domů.” Nejen tyto myšlenky rozvádí Tomáš ve své poslední knize Peníze, nebo život? Tomáš stojí za názorem Freuda, který volně přeloženo říká následující: “Pokud chceš být šťastný, zaměř se na blízké vztahy a smysluplnou práci.” Sám Tomáš klade důraz právě na blízké vztahy, což se odráží i v jeho názorech na výchovu.

Na výchovu dítěte jsou potřeba 3 dospělí

Dnes by se Tomáš na místo státních školních zřízení rozhodl pro formu komunitního domácího vzdělávání. Tj. dítě by mělo vyrůstat v rozšířené rodině (babičky, sestřenice, ale i sousedé). Sám ke svým dvěma dcerám přistupoval vždy jako parťák – být v něčem tvrdý, ale zároveň je respektovat. “Abys vychoval zdravý a šťastný dítě, potřebuješ minimálně 3 dospělý,” začíná Tomáš další část rozhovoru. V kontextu dnešní rodiny toto nevytvoříme (hypotéky, přehnaně práce), takže pak není divu, že vychováváme jen dalšího závisláka. Tomášovi se mnohem více líbí domácnosti, kde to tzv. proudí a dítě namísto času v kroužcích a před obrazovkami počítačů (tabletů či mobilů) jsou více venku. Když navštívil kamaráda v Mali, viděl, jak se do péče o dítě zapojuje celá ulice. U nás se děti naopak střeží, moc se nepouští ven. Nemáme tak šanci v mládí navazovat kontakty, učit se sociální interakci, což se projeví v budoucí komunikaci s okolím a partnery. Existují dva extrémy ve výchově – direktivní (bezpodmínečná poslušnost) a liberální (co nejvíc svobody). Ani jedno není správné. Ve všem je potřeba najít správnou míru nastavení hranic. To je pak na přístupu rodičů k dětem. Především by se děti měly vést ke kritickému myšlení. “A přitom my neumíme často ani myslet, natož kriticky,” zakončuje Tomáš myšlenky k dnešní výchově dětí.

Jak zavést principy svobodné firmy

Přesně tímto se zabývá Tomáš ve svém projektu Slušná firma. Sám si prošel právě akademicou i korporátní půdou a uvědomoval si, jak jsou lidé v pracích nešťastní. Dodává, že vyrůstal se šetrnými babičkami, což byl protiklad s mrháním práce i lidského kapitálu v nadnárodních firmách. Už od studií ho zajímala organizace a struktura čehokoliv. Odtud byl jen krůček k myšlenkám na svobodné podnikání. Tomáš se všechno učil pokus omyl. Navíc dodává, že své emoce nejraději sdílí psaním. Ještě před svým osobním blogem psal různé oběžníky, takže už je to nějakých 10 let, co píše a třídí si tím své myšlenky. “V podstatě jsem se k myšlenkám o svobodném podnikání propsal.” Mnoho lidí nevěří, že je možné být spokojený ve svém zaměstnaní a že peníze jsou pro šťastný život potřeba. Otázka spíše zní, zda peníze jsou cílem nebo prostředkem k životu? Nákup je jen jeden ze způsobů, jak si zajistit naši potřeby. Ale samozřejmě na nás útočí odevšud reklama. Především pak ze sociálních sítích, kde trávíme mnoho času. Sítě pak odvádí naši pozornost od toho skutečného života.

Závěrečné otázky na tělo

Jako předchozích hostů i Tomáše jsme se zeptali na několik rychlých otázek.

Vztahy jsou pro tebe důležité. Co ses ve vztazích za poslední roky naučil?

Je potřeba o ně pečovat. Já jsem introvertní a v rodinách jsme měli rozbité vztahy, proto se je teď snažím pochopit. Aktuálně se hodně učím o intimních vztazích. Vztahy totiž potřebují doteky.

Co bys poradil sobě samému, kdyby ses potkal ve 20 letech?

Jsem v tom rozpolcený. Je toho víc. Například zbytečně strávený čas na vysokých školách, a pak jsem šel do toho korporátu. Pro mě ztráta času. Stydím se za to, za tu činnost, co jsem tam musel dělat.

Kdybys měl možnost dát něco na billboard, kde by to hodně lidí vidělo, co by to bylo?

Dítě potřebuje minimálně 3 dospělí. Dítě potřebuje bezpodmínečně cítit lásku a přijetí. Stres a to, že tam dospělý s ním není, je pro dítě trauma. Když se necítíš milován (přijat), budeš mít závislosti, budeš potřebovat do života berličky.

Věci zmíněné v epizodě:

osobní web Tomáše Hajzlera
společnost, kde vydává knížky
Projekt Slušná firma
Projekt Roršířená rodina Vráti Hláska
Tomášovi knihy:13 000 dní, Peníze, nebo život?

Pokud vás zaujal tento rozhovor, budou se vám líbit i tyto

SPOLEČNOST

Erik Tabery

ŽURNALISTIKA

KOUČINK